Servis a opravy elektropřístrojů.

Otevřeno Po -Pá od 10,00 - 17,00!

mimo tuto dobu telefony nebereme!!

 

       

Nahoru


Díly TV
Servis ECG
MP3 ECG
DK-412 DK-414
DK-422 DK-424
MP3 Viason
Stáhni
FAQ.htm
E-SHOP

Pro prohlížení formátu PDF je nutné mít v počítači nainstalovaný prohlížeč PDF. třeba tento:

 

 

MP3 přehrávače firmy Viason

MP4 přehrávače firmy Viason

MP5 přehrávače firmy Viason

Popis: http://image.marginup.com/u/u111/MP-4608.jpgPopis: http://img.xpshou.com/13144256/2_4_inch_tft_screen_mp4_player.jpg


 

Poznámka na úvod pro všechny badatele!!

!!UPGRADE FIRMWARE!! ve většině případů neznamená zlepšení, ale jen znovuobnovení!

MP3 přehrávače jsou koncipované tak, že uvnitř je jednoúčelový procesor a na něj připojená paměť flash (někde 2) Softwarově ani nelze zvětšit ani zrychlit takt procesoru. Proto upgrade na vyšší verzi může změnit jen určitá nastavení, nebo vzhled menu. Nikoliv vlastnosti přístroje!! Setkávám se s názory, že zákazník si koupil přístroj jen proto, že umožňuje upgrade firmware. ..... Tuto funkci mají přístroje všechny. Jen některé ji mají zablokovanou, neboť neodborným zásahem lze napáchat více škody, než užitku! Proto výrobce ke každému přístroji dodává cd se softwarem, který umožňuje upgrade firmware. Ten je pak přiložen ve zvláštním adresáři s tím, že se doporučuje používat jen a právě tento firmware. Mám ve svých sbírkách asi 1GB různých firmware na přístroje označované S1 (u ECG jsou to DK-330, 331, 332, 333) A lze s jistotou říci, že ač je vnitřek prakticky stejný, ani jeden z firmware není zaměnitelný a to i přesto, že má naprosto stejné označení!!


Námi servisované přístroje VIASON na náš trh dováží internetový obchod VITALSHOP - Martina Grošupová. Na této stránce chceme přiblížit spotřebitelům patřičné postřehy a případné typy, triky a návody. Budeme se snažit co nejvíce pomoci uživatelům k využití přístroje.


MP4

Dle popisu níže (velmi složitého) je zřejmé, že se jedná o formát pro kompresi videostopy a současně i zvukové stopy. Tedy jakási obdoba mp3, což je formát pro kompresi jen a pouze zvukové stopy. Tento formát byl vynalezen pro možnost šířit zvukové záznamy v digitální podobě po internetu, který v době vzniku formátu „mp3“ měl kapacitu přenosu dat velmi nízkou. Proto šíření takového CD s dvanácti skladbami (asi 700MB) bylo velikou zátěží pro síť. Proto spatřil světlo světa algoritmus, který zmenšil objem dat (na úkor kvality zvuku) na přibližně velikost kolem 50MB na CD. Pak již bylo jen otázkou času, kdy někdo použije Flash disk se zdířkou na sluchátka a s prográmkem uvnitř procesoru, který tento formát přehraje. Postupem času byl doplněn display, který zobrazoval různá nastavení a pořadí a podobně. Souběžně s tím se objevil právě formát MP4, tedy komprese videa a zvuku. (viz popis níže) A tak výrobci v Číně, aby podpořili produkci vyráběných laciných napodobenin, začali nazývat všechna zařízení, která jsou schopná nějakým způsobem přehrát a zobrazit video, MP4 player. Ve skutečnosti ovšem existuje jen velmi malá řada přístrojů, které dokáží tento formát videa (MPEG-4) přehrát. Pro zobrazení videí na těchto lacinějších přístrojích je nutné použít nějaký konvertor pro konverzi videa do patřičného podporovaného formátu. V tomto konvertoru je již předem nastaveno velikost obrazovky (displaye), počet snímků za sekundu (některý procesor, na němž je přístroj postaven, jednoduše vyšší rychlost nezvládne) a podobně. V současné době, vzhledem k rozvoji funkcí mobilních telefonů, které v sobě mají možnost přehrávat jak video, tak i hudbu, přikročili výrobci k tomu, že začali tyto přístroje označovat jako mp5 player, nebo dokonce mp6. Snad lze říci, že se jedná o mp4 player rozšířený o dotykový display. Je to jen obchodní strategie, že mp4 je více, než mp3 a mp5 je více, než mp4, tedy se to lépe prodává.

K nepodporovaným formátům ještě lze dodat, že pokud na disku přístroje (paměť je tvořena jen chipem, tedy nikoliv otočným diskem jako u PC) jsou uloženy soubory, které přístroj „nepozná“ – neumí je ani zobrazit a ani přehrát, může dojít k poškození firmware, nebo k zničení procesoru, nebo paměti. Při startu přístroje si procesor „ohmatává“ celou paměť a třídí dle určitých pravidel soubory do fronty pro zobrazení a přehrávání. (u některých přístrojů lze tato pravidla přenastavit – viz „play-list“) pokud narazí na soubor, který „nezná“, pokusí se ho načíst, posléze vyhodí hlášku „error“ uvnitř firmware a označí ho pro „přeskočení“. Pokud je errorů moc, nebo jsou nestandardní, může dojít k zablokování přístroje, nebo k jeho poškození.

MP4 je multimediální kontejner definovaný standardem ISO/IEC 14496-14:2003. Je také známý pod názvem MPEG-4 Part 14, je tedy součástí MPEG-4 standardu. Jako jeho základ posloužil kontejner QuickTime od společnosti Apple. Je to moderní a otevřená alternativa k zastaralému AVI kontejneru. Oproti AVI může MP4 obsahovat menu, více titulků i zvukových stop a dokonce i 3D objekty. Umožňuje také bezproblémové streamování videa.

Oproti AVI má MP4 trochu jiné možnosti v použití kompresí. Je to MPEG-1, MPEG-2 a MPEG-4 pro obraz a MP3 a AAC pro zvuk, tedy kompresní audiovizuální formáty skupiny MPEG. Mezi uživateli PC je velmi známá video komprese MPEG-4 part 2 (MPEG-4 ASP), které se drží například kodeky DivX a Xvid. Další známá video komprese je MPEG-4 part 10 (MPEG-4 AVC, H.264), kterou implementuje například kodér x264. Zvuková komprese AAC (Advanced Audio Coding) je potom definována standardem MPEG-2 part 7 a taky jako jedna z více formátů kompresí definovaných v standardu MPEG-4 part 3 - subpart 4. Formát titulkových stop Timed Text (TTXT) je potom definován v MPEG-4 part 17.

O rozšíření MP4 do povědomí lidí se stará hlavně firma Nero, která tento formát používá pro ukládání videa s kompresí MPEG-4. A potom také firma Apple, která opouští své proprietární formáty (Sorenson, QuickTime) a přechází ke standardizovanému MPEG-4. Obě firmy si ale standardy upravují k obrazu svému. Nero používá pro titulky v rozporu s ISO formát VobSub, Apple začlenil do MP4 DRM systém FairPlay omezující práva uživatele multimediálních souborů. Existují ještě další úpravy MP4, které například umožňují použít Vorbis nebo AC-3 (Dolby Digital) kompresi zvuku v MP4 kontejneru. Samozřejmě všechny tyto úpravy jsou neoficiální a nedá se tedy očekávat jejich široká podpora.

Jedinou oficiální a rozšířenou modifikací MP4 je formát 3GPP (3GP, 3GP2) používaný v mobilních telefonech. Ten standardizuje pro obraz kompresi H.263, a pro zvuk kompresi AMR používanou standardně pro přenos hovorů mezi mobilními telefony.

Pro přehrávání MP4 na počítači se systémem Windows je možné použít mnoho přehrávačů a filtrů. Přehrávače, které nespolupracují se systémem DirectShow a umí přehrávat MP4, jsou například MPlayer a VLC media player nebo QuickTime Player. Jeden z nejpopulárnějších přehrávačů videa Media Player Classic má MP4 podporu také zabudovanou. Pro ostatní DirectShow přehrávače je nutné nainstalovat systémový MP4 splitter. Nabízí jej jako součást svých balíků například firmy Nero nebo 3ivx. Příkladem samotného MP4 splitteru je Haali Media Splitter, který kromě MP4 zvládá také formáty AVI, Ogg a Matroska. Jako DirectShow splitter lze také použít MP4/QuickTime splitter obsažený v Media Playeru Classic. Pro úspěšné přehrání videa je ale nutné nainstalovat také dekodéry videa a zvuku. DirectShow filtr ffdshow obsahuje dekodéry videa MPEG-1, MPEG-2, MPEG-4 ASP, MPEG-4 AVC, H.263 a dekodéry zvuku MPEG-1 (MP3), MPEG-4 (AAC) i AMR.

MP4 je dnes často používáno pro ukládání HD videa v digitálních fotoaparátech (i kamerách). To ovšem přináší problémy při střihání, ale někdy i při prohlížení zaznamenaného HD videa - řada nových fotoaparátů i videokamer ho totiž ukládá v nějaké vlastní, ne zcela standardní variantě MP4. Jednou z nich je třeba AVCHD LITE.

 Zdroj: www.wikipedie.com


Přidali jsme pro Vás novou stránku s často kladenými otázkami a odpovědi na ně. Zde je možné zeptat se na cokoliv a jakkoliv. pokusíme se Vám vyhovět a pomoci Vám s problémem, nebo s neznalostí. FAQ často kladené otázky.

 

 
Zprávu elektronické pošty s dotazy nebo komentáře k tomuto webovému serveru zašlete na adresu webmastera
Naposledy změněno: 24. 11. 2011